Jak souvisí věk se zařizováním domova? 

Proč bychom měli myslet na „stará kolena“ i s vybavením domova?

Je vám mezi padesáti a šedesáti roky a přemýšlíte, jestli má “ještě” cenu investovat do svého bydlení? Věřte, že teď je nejvyšší čas! Jakmile totiž promeškáte toto, ještě aktivní, období, může se stát, že po šedesátce už se vám nebude chtít nebo už nebudete cítit potřebu investovat do svého prostředí peníze ani energii. 

V průběhu středního věku může být touha po změnách motivována vnějšími okolnostmi, jako jsou změny v práci, rodinné události nebo osobní krize. Po šedesátce naše touha něco změnit, byť v náš prospěch rapidně klesá. Obvykle je to ztrátou motivace a myšlenkami, že na nás už přece tolik nezáleží, když už nemáme světu co dát. Děti jsou velké, v aktivní práci jsme skončili a už nás čeká jenom smrt a nemoci. Samozřejmě trochu přeháním, ale zase ne tak moc a řeknu vám proč. 

Nedávno měla moje máma 76. narozeniny a já s Lily jsme se vypravily ji navštívit. Při té příležitosti jsme se zastavily na hřbitově pozdravit mého bratra a tátu a po cestě i jeho sestru, které bude letos 91 let. Když už jsme byly na cestě, zastavily jsme se ještě pozdravit maminku mé kamarádky z dětství, které je 82 let a bydlí už 4 roky v domově důchodců, kde má malou garsonku s kuchyní. 

V obou případech jsem viděla jedno a totéž. Interiér, který je zastaralý jak věkem nábytku, tak stylem uspořádání, použití barev a množstvím věcí, které v prostoru jsou. 

Věřte, že s vyšším věkem, se nejenom snižuje motivace, ale jsme i pomalejší, neuděláme tolik práce jako dříve. Máme také tendenci přehlédnout, že se někde hromadí prach a špína, ne proto, že bychom byli nepořádní, ale protože nám už tak dobře neslouží oči. 

Asi se mnou budete souhlasit, že právě ve vyšším věku bychom tedy uvítali více minimalistické prostředí, které by bylo jednoduché an údržbu a přehledné. Bohužel situace je úplně opačná. Nejenom, že jsme za let našeho života nashromáždili množství věcí, se kterými se ve vyšším věku máme ještě větší problém rozloučit, ale ještě si sentimentálně schováváme drobnosti jako mašličku od kytky nebo reklamní propisky. Vlastně se na sklonku našeho života stáváme zase dětmi, které se také nerady loučí se svými poklady. 

Rozdíl je ale v tom, že děti mají rodiče, kteří za ně uklidí, kdežto starý člověk si musí uklidit sám. A tak musí každý týden zvednout desítky drobných předmětů, aby utřel prach nejenom pod nimi, ale i na nich. Navíc podle psychologie interiéru nikomu neprospívá pohybovat se v prostoru, kde je příliš mnoho drobných prvků. Náš mozek potom těká od jednoho ke druhému a to i podvědomě a má větší problém odpočívat a načerpat tolik potřebné síly. A to jak mentální, tak fyzické. Protože to, jak interiér okolo nás vypadá, cílí na naše pocity a ty zase určují, jestli se v nás hromadí stres (ze kterého vzejde nemoc) nebo jsme doma uvolnění a nemoc si na nás nepřijde.

Odpovězte si sami na otázku, kolik lidí okolo vás náhle onemocní a někdy bohužel i vážnou nemocí. Jenže stejně jako trvá, podle typu onemocnění, se uzdravit, stejně dlouho ne-li déle trvá, než se nemoc vytvoří. Často trvá roky, než nemoc ukáže svoji tvář a kromě psychické pohody na tom může mít svůj podíl právě i nevhodně zařízený, často buď poloprázdný nebo naopak přeplněný  domov. 

Proč bychom měli připravit své domovy na to, až budeme starší je už jasné, ale jak na to a kdy začít? 

Tak nejprve si ujasněte, do kolika let chcete žít. Nenechejte to osudu, vezměte ho do svých rukou. Někomu třeba stačí, že tu bude do osmdesáti a někdo, třeba já 😁, tu plánuje být do 101 let. A teď si vezměte, že někdo, komu je 40 let a zrovna dělá doma výrazné změny, si může myslet, že už je to tzv. na dožití. Ale neuvědomí si, že tu může být ještě dalších 40 nebo 50 let! 

A něco vám povím, nejenom naše těla chátrají, i vybavení našeho domova stárne a za 40 let a dříve budou standardy bydlení zase úplně jinde. A nechceme si v 70 připadat, že si nezasloužíme krásný domov, protože jsme staří a už na nás nezáleží. 

Není žádným tajemství, že přesto, že naše tělesná schránka vypadá ve vyšším věku dost použitě, náš úžasný mozek nashromáždil za léta našeho života mnoho moudrosti vyplývající z prožitých situací, že jsme dále velmi ceněnou komoditou ve společnosti. 

Stále můžeme být plnohodnotnou součástí společnosti také právě tím, že budeme dbát o své zdraví i tím, v jakém prostředí se pohybujeme. 

Je vám mezi 50 a 60 roky? 

Jak se vám doma líbí?
Jak se tam cítíte?
Blokuje nějaké nábytek okna?
Máte doma materiály, které se hůře čistí? 

Jsou všechny vodorovné povrchy zaskládané drobnými předměty? 

Máte málo úložných prostor?

Najdou se u vás doma obrazy, které vám vykouzlí úsměv na tváři? 

Pozvali jsme do interiéru barvy nebo je celý prostor v nějakých neutrálních odstínech? 

Pokud u odpovědí váháte nebo jste odpověděli na pár otázek ano, analyzujte svůj domov a rozhodněte se pro změnu ještě dnes. Zvlášť pokud k vám změny nepřichází lehce ani v mladším věku, protože po šedesátce bude chuť do změn ještě menší. Připravte se na své stáří už dnes a vytvořte si domov, který bude pečovat o vás minimálně stejně, jako vy o něj. 

Stáří musíme brát tak, že máme konečně čas pro sebe! My jsme ti, na kterých nám musí záležet nejvíce, i když nás učili opak. I v letadle musíme nejprve nasadit masku sobě, než začneme pomáhat ostatním. Jinak bychom neměli sílu pomáhat. A o tom to je. Chtějte pro sebe víc, udělejte si domov praktický. 

Přemýšlejte o každém kousku, co doma máte. Určitě ho potřebujete? Co vám přináší? Jaké pocity zažíváte, když se na předmět podíváte? Pokud to není čirá radost, pryč s tím! Alespoň z povrchu, kde je vidět.

Stejně tak naložte s předměty, které sice milujete, ale vidíte sami, že se vám nyní do interiéru vůbec nehodí. Těch se samozřejmě zbavovat nemusíte, ale uložte je na nějaké místo třeba do krabice ve skříni a občas se choďte s nimi potěšit. 

Je mi úplně jasné, že být na změny sám je někdy těžké. Máme pochybnosti, nevíme kde začít, ale pro tyto případy je tu naštěstí moje Akademie útulného domova, kde najdete praktické návody, jak na změnu doma i báječnou podporující komunitu.

Nečekejte na důchod a přemýšlejte o prostředí, ve kterém budete trávit minimálně další desítky let již teď a užívejte si krásného domova.