Ohlédnutí za rokem 2021

Nechápu, proč se každý rok divím, jak rychle celý rok zase uběhl. Ano, už jsou tady zase Vánoce a já se musím k něčemu přiznat.

Běžně vánoční výzdobu uklízíme do krabic hned na svátek Tří králů, ale po loňských Vánocích jsem docela záměrně neuklidila vánoční světýlka ze zábradlí na schodech, které vedou k ložnicím. Proč?

Chtěla jsem zjistit, jak moc krátká doba ten rok vlastně je a jestli mi nebude vadit, že tam jsou. A co mě tedy docela vyděsilo je, že mi to po většinu času nevadilo. Vlastně jsme je občas i zapnuli, třeba když měl někdo narozeniny.😁

Takže na jednu stranu těch 12 měsíců uběhlo velmi rychle, ale když se podívám na to, co všechno se letos událo, řekla bych, že ten rok trval snad mnohem déle.

Hned v lednu 2021 jsem pořádala oblíbenou výzvu Bydli lépe za 5 dní a hned po ní otevřela druhý běh mého online kurzu Útulný domov krok za krokem. Miluji to proměňování domovů i žen samotných a tu úžasnou energii, která v kurzu vzniká.

Koncem března, kdy se kurz chýlil ke konci a já měla nejvíce práce, odvezli mého tátu do nemocnice, ze které se už nevrátil. Zemřel na Velikonoce, stejně jako můj bratr před 24 lety.

Ačkoliv jsem se se smrtí setkala za život vícekrát, tentokrát jsem byla po jeho boku až do posledního tlukotu jeho srdce. Vím, že to zní smutně a ono je, ale cítím, že byl moc rád, že jsem tam byla. No a já jsem brzy měla zjistit, že o smrti nechce nikdo mluvit. Proto jsem sepsala jsem můj zážitek na svůj blog a vy si ho můžete přečít zde, pokud Vás třeba zajímá, proč jsem nechtěla, aby měl táta běžný pohřeb.

Krátce poté jsem se rozhodla zopakovat si rýžový detox. Jednak jsem si chtěla po zimě pročistit tělo i hlavu a jednak jsem se do toho vrhla i natruc tátovi. Komplikace s jeho střevy totiž urychlila jeho odchod a já mu chtěla ukázat (tam nahoru) nebo spíš dokázat, že se o sebe musíme starat, abychom byli zdraví, že to není samozřejmost a že to těch 36 dní o rýži vydržím. A taky jsem to dala a kúru ukončila na konci května, pár dní před mými narozeninami.

V dubnu a v květnu jsem pracovala na návrhu celkové rekonsrukce bytu v panelovém domě tady v Praze a vybírala nové dlaždičky do projektu na horách , který se začal stavět letos. Kvůli pandemii se stavba odložila a než se začalo, vybrané série stáhl dodavatel z prodeje. I to se stává.

Léto jsem si plánovala volnější, hlavně s rodinou, dětmi a přáteli, abych se ovšem na konci června rozhodla vstoupit do zahraničního programu, kde se učím, jak mohu ještě lépe pomáhat se zařiováním, ale přehledně a prakticky. Všechny ty Zoomy, členské sekce, e-maily a skupiny, to přece jenom není úplně moje parketa, ale vnímám, že se to naučit musím, pokud má moje práce online dávat smysl a pro Vás to má být přínosné.

Měla jsem to tedy naplánované tak, že na dovolevé v červenci budu občas studovat, ale jinak si dám po letech úplné volno od práce.

Ha ha. V půlce července jsem si zranila vážně koleno a tím mé letní radovánky skončily. Tedy alespoň ty sportovní. Pustila jsem se tedy zase do práce a vytvořila pro vás online kurz Koupelna krok za krokem, který běžel celý srpen. A pokud máte doma starou koupelnu, ale ještě šetříte na celkovou rekonstrukci, můžete si tady přečíst, jak ji prozatím můžete renovovat za použití barvy.

V září šla naše mladší dcera Lily do první třídy a hned zkraje třetího týdne si domů přinesla neštovice, které po dvou týdnech od ní chytla i Sofi. Takže měsíc děti doma a do toho jsem připravovala a odvysílala minikurz pro více než dva tisíce z vás. Tyhle velké akce, přestože náročné (přes 12 hodin vysílání během 5 dní a téměř 200 zodpovězených dotazů), mě opravdu baví. A víte proč? Nejednou mi totiž po nich posíláte fotky, jak jste si to doma proměnili a jak se v novém uspořádání cítíte spokojenější.❤️

V září jsem také spustila zbrusu nový 5měsíční program Dopiluj a zrealizuj svůj projekt, který přímo navazuje na kurz Útulný domov krok za krokem. Jde vlastně o skupinové i osobní konzultace, které pomáhají při realizaci návrhu, který si ženy vytvořily v kurzu. Scházíme se na Zoomu jednou za 14 dní a během osobních konzultací nastavujeme další postupy.

A v říjnu odstartoval už třetí běh kurzu Útulný domov krok za krokem. Tím, že jsem se od léta učila, jak to pro Vás udělat co nejpřehlednější, přetočila jsem téměř všechna výuková videa a upravovala informace v kurzu podle potřeby a vidím, že ta práce stála za to. Vím, že budu kurz neustále zdokonalovat, protože vždy je co zlepšit, ale reakce žen mi potvrzují, že je to baví a čerpají z kurzu ještě dlouho po jeho skončení. Přečtěte si, co napsala třeba Dana F., když jí přišel do e-mailu Certifkát o dokončení kurzu:

Daně tímto ještě jednou moc děkuji za zprávu. Jsem za každou zpětnou vazbu vděčná, protože mi to vrací energii věnovat se zase dalším domovům, které to potřebují (i tomu našemu, plánuji koupit po skoro deseti letech nový koberec do obýváku a židle v ložnici potřebuje nový potah😁).

Zatím, co běžel v říjnu a listopadu kurz, nemohla jsem z hlavy pustit další projekt, nad kterým jsem přemýšlal už skoro rok. Mým snem bylo (a je) vytvořit platformu, kde budou hodnotné informace „pod jednou střechou“ pro každého, kdo bude potřebovat nebo chtít doma něco změnit. Pracovní název tohoto projektu byl Klub Bydli lépe, ale nakonec jsem zvolila Akademie útulného domova i proto, že tuto doménu vlastním už také přes rok. Jak vidíte, všechno je to cesta, nic není úplně hned. Všechno musí uzrát a proto zkušební verze Akademie spatřila světlo světa až 1. prosince, přesně na můj svátek.

A to už jsme v prosinci, kdy jsme si s mužem poprvé letos vyrazili na víkend bez dětí a rovnou na Retreat pro páry od Denisy a Richarda, který ode mě dostal můj muž k jeho listopadovým narozeninám.😁

Ale jinak jsem vlastně už od léta kvůli kolenu stále doma, kde mám i svoji kancelář. Tedy není jenom moje. Kancelář totiž už dvanáctým rokem sdílím se svým mužem, který pracuje v úplně jiném oboru. A ano, jsme tím pádem spolu 24/7, pokud zrovna neběhám po vzorkovnách a on někde po schůzkách. Pracovat z domova nevadí, jsem na to zvyklá, ale jednu velkou nevýhodu to tedy má. A to, že jak jsme oba doma, naděláme i během dne nepořádek v kuchyni. A to mi dost vadí, ale kdybych měla uklízet hned každou věc hned, moc práce bych neudělala, takže to dělám většinou až při přípravě večeře. 🙂

A potom už byl Štědrý den. Den předem vždy uvařím zelnou polévku na druhý den na oběd a udělám bramborový salát. Můj muž přiveze kapra, vlastně dva. Oba jsme si totiž přinesli do společného soužití jiný způsob přípravy kapra. Můj muž si svého smaží a já jím výhradně pečeného, jak jsem zvyklá od rodičů. Není zvláštní jak často lpíme na tradicích, které si neseme z dětství? Někdy jsou ku prospěchu a někdy zase ne. Hodně o nich mluvíme i v Akademii, protože se týkají i zařizování bydlení.

Uff, tak sepsat alespoň v bodech celý rok opravu stojí za to. Hned vidím, co mi rok přinesl nebo vzal a vím, z čeho se mohu poučit na příště a za co se třeba pochválit.

Kolikrát totiž máme pocit, že stále něco nestíháme, že jsme nedokončili tohle nebo tamto, místo toho, abychom se pochválili za to, co jsme stihli a dokončili. Mám to stejně a když vidím černé na bílém, co všechno se vešlo do 12 měsíců, hned mám lepší pocit.

Taky na konci roku rekapitulujete? Napište mi do komentáře.

A pokud letos plánujete nějaké změny u vás doma. nechcete na to být sami, přidejte se do Akademie útulného domova, kde načerpáte inspiraci, podporu i profesionální rady.

Ať je Váš rok ten nejbáječnější!

Iva